Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proměny ženských hrdinek knížek lidového čtení. Velmi utěšená a kratochvílná historie o krásné panně Mageloně a její hrdinka z hlediska kurtoazního ideálu.
Kotšmídová, Alena ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Velmi utěšená a kratochvílná historie o krásné panně Mageloně, dceři krále z Neapolis, a o jednom rytíři jménem Petrovi, znamenitého hraběte z Provincí synu, vytištěná jako anonymní dílo v roce 1780 v Olomouci, patří k dílům, jimiž se literární věda dosud téměř nezabývala. Jde přitom o text s velmi dlouhou a složitou genezí: jeho historii lze sledovat od středověkého francouzského milostného románu přes německé zpracování až po českou raně novověkou knížku lidového čtení. Velká pozornost je v knížce o Mageloně - jak napovídá sám název - věnována hlavní hrdince, což je rovněž téma, jež je v oblasti výzkumu starší české literatury doposud spíše upozaděno. V předkládané diplomové práci se tedy zaměřujeme především na analýzu této postavy, zejména se snažíme poukázat na to, jak je její pojetí značně ovlivněno středověkou koncepcí dvorské literatury, a to navzdory skutečnosti, že dvorská epická literatura není jinak v českojazyčném písemnictví příliš bohatě doložena a nezanechala v něm žádnou výraznější tradici. Klíčová slova: dvorská láska, dvorská literatura, Magelona, knížky lidového čtení, ženská hrdinka.
Kronika o Štilfrídovi a Kronika o Bruncvíkovi - srovnání rytířské povídky a knížky lidového čtení
TRUHLÁŘOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zaměří na srovnání staročeské rytířské povídky a raně novověké knížky lidového čtení Kroniky o Štilfrídovi a Kroniky o Bruncvíkovi, a to především na odlišnosti obou textů. Narativy byly v české literatuře opakovaně zpracovávány v různých časových obdobích v textech různých žánrů: od alegorické rytířské povídky z konce 14. století přes raně novověkou zábavnou knížku lidového čtení až např. po folklórní pohádku 19. století. Východiskem práce bude tedy představení interpretačních pokusů zaměřených na filiaci rukopisných a tištěných vydání obou narativů (studie Jaroslava Kolára), kompozici díla (studie Hany Mirvaldové-Šmahelové) a alegorické zobrazení (studie Jaroslava Kolára). Těžištěm pak bude analýza rukopisných vydání z přelomu 14. a 15. století a tištěného vydání z 18. století a jejich vzájemné srovnání.
Proměny ženských hrdinek knížek lidového čtení. Velmi utěšená a kratochvílná historie o krásné panně Mageloně a její hrdinka z hlediska kurtoazního ideálu.
Kotšmídová, Alena ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Velmi utěšená a kratochvílná historie o krásné panně Mageloně, dceři krále z Neapolis, a o jednom rytíři jménem Petrovi, znamenitého hraběte z Provincí synu, vytištěná jako anonymní dílo v roce 1780 v Olomouci, patří k dílům, jimiž se literární věda dosud téměř nezabývala. Jde přitom o text s velmi dlouhou a složitou genezí: jeho historii lze sledovat od středověkého francouzského milostného románu přes německé zpracování až po českou raně novověkou knížku lidového čtení. Velká pozornost je v knížce o Mageloně - jak napovídá sám název - věnována hlavní hrdince, což je rovněž téma, jež je v oblasti výzkumu starší české literatury doposud spíše upozaděno. V předkládané diplomové práci se tedy zaměřujeme především na analýzu této postavy, zejména se snažíme poukázat na to, jak je její pojetí značně ovlivněno středověkou koncepcí dvorské literatury, a to navzdory skutečnosti, že dvorská epická literatura není jinak v českojazyčném písemnictví příliš bohatě doložena a nezanechala v něm žádnou výraznější tradici. Klíčová slova: dvorská láska, dvorská literatura, Magelona, knížky lidového čtení, ženská hrdinka.
Kratochvilné čtení o schytralé Finettě, jinák Popelce tak nazvané - od francouzské conte de fées k české knížce lidového čtení
NEUGEBAUEROVÁ, Zuzana
Příběh o Popelce patří k nejznámějším evropským narativům novověké slovesnosti. Tato práce se zabývá srovnáním dvou textů o Popelce, a to francouzského originálu Finette Cendron a českého překladu Kratochvilné čtení o schytralé Finettě, jinák Popelce tak nazvané. Zaměřuje se zejména na rozdíly mezi oběma narativy, ve snaze určit, zda se jedná o dobový překlad, či adaptaci.
Od Palečka k Enšpíglovi aneb Prosopografie v humanistické zábavné próze
MELICHOVÁ, Petra
Diplomová práce Od Palečka k Enšpíglovi aneb Prosopografie v humanistické zábavné próze (From Tom Thumb (Paleček) to Eulenspiegel or Prosopography in humanist entertainment prose) je analýzou hlavních literárních postav vybraných českých knížek lidového čtení. Úvodní část je věnována renesanci a renesanční kultuře obecně. Dále je uvedena periodizace a stručná charakteristika české humanistické literatury od poloviny 15. století až do 20. let století 16. Podrobněji se práce zabývá zábavnou prózou a především knížkami lidového čtení, které představovaly nedílnou součást české slovesné kultury. Část analytická se soustředí na prosopografii v několika knížkách lidového čtení ? Enšpígl, Paleček, Frantova práva a Doktor Faust, v níž se snaží charakterizovat centrální postavy, zachytit jejich umělecké ztvárnění a především posoudit jejich mravní kodex.
Pohádkové motivy v knížkách lidového čtení
HLAVÁČKOVÁ, Pavla
Cílem této práce je rozšíření poznatků o knížkách lidového čtení se zaměřením na pohádkové motivy. Práce charakterizuje jejich základní rysy, ale přináší i další poznatky a hledá nové souvislosti. U vybraných knížek lidového čtení je pozornost zaměřena na vznik díla a události, jež jej doprovázely. Práce se zabývá celkovým pohledem na tyto knihy i na ostatní literaturu určenou pro širší publikum. Zaměřuje se na množství tisků a místa vydání knížek lidového čtení. Pozornost je věnována typickým hrdinům, jako je Ezop, Paleček či Enšpígl a dalším neméně populárním látkám (Faust, Fortunat). Součástí práce je také pojednání o teorii pohádky, včetně základních termínů a pojetí pohádkových motivů. Teoretické údaje pohádky doplňuje obecné i praktické stanovisko. Základními prvky práce jsou charakteristiky jednotlivých látek knížek lidového čtení a jejich pohádkových motivů. V poslední části je pozornost zaměřena na motivy, které se objevují nejen v knížkách lidového čtení, ale i v jiných druzích umění, např. motiv ďábla v novodobém umění i v tradiční literatuře.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.